Slibem nezarmoutíš


O slibech brdským obcím (14.03.2008)

      “Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají”. Ale také “slibem nezarmoutíš”, a nebo také “sliby se slibují, blázni se radují”. Doufám, že pan premiér Topolánek neměl podle těchto přísloví za blázny právě starosty brdských obcí.

      První slib padl v létě minulého roku. Předseda vlády oznámil, že - jak zjistil při své návštěvě - brdské vesnice jsou zanedbány a proto je jim nutno finančně pomoci. Informoval, že vláda dá do brdských obcí jednu miliardu a 250 milionů korun. Mělo se to týkat obcí, které leží v určitém okruhu okolo předpokládaného umístění amerického radaru. Výslovně uvedl, že peníze nesouvisí s radarem, a že obce tuto částku dostanou i v případě, že radar postaven nebude. Jistě, může to být pouze shoda náhod, že tak moc leží blaho těchto obcí na srdci premiérovi zrovna v době, kdy se obce bouří, když jim chtějí za humny postavit radar. Ale tomu asi věří málokdo.

      Starostům pak bylo uloženo sestavit za každou obec seznam potřebných akcí, uvést, zda jsou kryty projektem, stanovit priority akcí a finančně vše ohodnotit. Ke splnění tohoto úkolu dostali šibeniční lhůtu - pouhých 48 hodin. To bylo 18. října. Přesto tento úkol splnili. Očekávali, že vláda vybere a schválí akce podle nějakého klíče a dohodne se způsob financování. A to rychle, bez zbytečných průtahů a také se promptně začne s realizací. Byla ustavena vládní komise pro rozvoj Brd. Jenže pak celá věc jaksi usnula. Omlouvalo se to administrativními problémy komise a podobně. Starostové reptali, nač tedy museli takto spěchat? Až hodně později , někdy okolo 19. listopadu vláda odsouhlasila jednotlivé akce pro obce. Například Trokavci, který bude také nejblíže radaru, z navrhované a potřebné částky 39,5 milionů Kč odsouhlasila jen 7,5 milionu na realizaci obecního vodovodu a 300 tisíc na plán územního rozvoje.

      Starostové pak začali ihned jednat na různých ministerstvech a pídit se po tom, odkud je možno schválené částky čerpat. A tam naráželi na rozpor. Úředníci ministerstev s lítostí vysvětlovali starostům, že jedna věc je slib premiéra, a druhá věc jsou zákony, předpisy a možnosti. Jako úředníci nemohli říkat nahlas, co si o těchto slibech myslí. Na námitky, že přece vláda odsouhlasila seznamy akcí, se úředníci usmívali. Sdělili jim, že není možné jen tak prostě přidělit dotace, že nelze počítat s jistotou, že dotace dostanou. Jsou na tom tedy tak jako všechny ostatní obce – pěkně v řadě. Jen výjimečně, že jim mohou pomoci s vyplněním elektronické žádosti. Jednání o dotacích se tedy stále točí v začarovaném kruhu.

      Pro media po zasedání vlády, dne 5. února 2008 premiér prohlásil, že svůj slib splnil, že “přísliby byly realizovány” a že brdské obce obdržely slíbené peníze. Neobdržely zhola nic! Řada starostů se mi přiznává, že již přestává slibům věřit. Někteří dokonce podezírají premiéra a vládu z úmyslu: jednání o slíbených dotacích protahovat, starosty tak v jejich snaze otrávit a rychle podepsat s Američany smlouvy a protlačit radar v Parlamentu. A zda-li nějaké peníze vůbec do obcí přijdou? To je ve hvězdách.

 

Václav V o t a v a