Poslanecký den v Plzni


(28.04.2008)

Účastníci: Poslanci Ing. Václav Votava, Ing. Václav Grüner, Václav Šlajs, Jan Látka

Senátorka: JUDr. Jiřina Rippelová

Jak se daří plnit státní kasu se byli v pondělí 28. 4. 2008 přesvědčit poslanci a senátorka za ČSSD z Plzeňského kraje. V rámci poslaneckého dne totiž navštívili Krajskou správu sociálního zabezpečení a Krajské finanční ředitelství v Plzni.

Na krajské správě sociálního zabezpečení se poslanci a senátorka setkali se všemi řediteli okresních správ PK. Probrali s nimi jak výběr pojistného tak vymáhání pohledávek. Dluhy na pojistném se táhnou zejména z minulosti, 40 % je blokováno v konkurzních řízeních. Nové dluhy už nevzrůstají, každý problém se úředníci správy snaží řešit hned po dvou měsících neplacení. Největší problém je v současnosti s OSVČ a cizinci, kteří se přihlásí jen kvůli potvrzení pro cizineckou policii, ale dále pak už neplatí. Správa využívá i soukromé exekutory, protože ti na rozdíl od soudů mohou zabavit i majetek manžela dlužníka.

Pracovníci okresní správy dokáží za rok zkontrolovat 50 % klientů a nejde v první řadě jen o postihy, ale i o poradenskou činnost, ukázat plátcům a účetním, kde dělají chybu a jak ji včas napravit, aby nemuseli platit penále. “Snažíme se být úřadem pro lidi,” shodli se ředitelé.

V rámci snižování administrativy musí krajská správa během tří let propustit 33 pracovníků, přitom agenda spíš narůstá. Zatěžuje je třeba velký nárůst žádostí o potvrzení o bezdlužnosti, jenom loni jich bylo 39 000. Je asi 20 zákonných důvodů a řada institucí, kterým ze zákona musí tato potvrzení vydat a je to časově velmi náročné.

Zákonodárci si vyslechli řadu návrhů na legislativní úpravy, od drobností – aby se např. nemusela při přeplatku vracet i 1 Kč, protože její zaslání stojí úřad 26 Kč, až po závažnější věci, jako například znemožnění zakládání nových a nových s. r. o. toutéž osobou, která se takto zbavuje starých dluhů.

V diskusi se dotkli tématu slučování finančních úřadů a správ sociálního pojištění. K tomu ředitelé namítli, že by se tím zrušil princip pojišťovny, sociální pojištění by se stalo daní a součástí státního rozpočtu.

Na druhou stranu – finanční úřad, jak se zákonodárci dozvěděli na své další zastávce, se této myšlence nebrání.

V Plzeňském kraji nyní funguje 21 finančních úřadů, čítajících 1250 pracovníků. Finanční úřady vedle správy daní mají za úkol i správu dotací, státní dozor nad loteriemi a výherními automaty, kontrolu podle zákona o účetnictví a další činnosti.

Přesto že ekonomika roste, do výběru daní se loni promítlo společné zdanění manželů, takže celkové inkaso nevzrostlo.

Stav nedoplatků daní za kraj byl ke konci loňského roku 7 miliard Kč, ale větší část z této sumy pochází ještě z devadesátých let a asi 70 % je víceméně nedobytných. K vymáhání nedoplatků a kontrolní činnosti se ze strany pracovníků FÚ sneslo nejvíce návrhů na legislativní úpravy. Finanční úřad dodnes nemůže porovnávat zda majetku kontrolované osoby odpovídají příjmy. To jinde ve světě není. “Není třeba hned plošně zavádět majetková přiznání, stačí jednoduchý způsob – právo FÚ ptát se, kde na to ten člověk vzal,” uvedl ředitel Ing. Bohdan Kaprál.

Úpravu by si také zasloužilo kontrolování dotací ze státního rozpočtu. Finanční úřad musí obci, která se při čerpání dotace dopustila nějaké chyby, vyměřit pokutu přesto, že i z laického pohledu je jasné, nešlo o zneužití dotačních prostředků, ale jen o formální pochybení, např. nedodržení nějakého termínu. Ministerstvo financí pak pokutu promine, ale obec mezitím musí absolvovat martýrium s opakovaným odvoláváním a žádostmi o prominutí a vyplnit stohy papíru. Finanční úřad to degraduje a obce zatěžuje a popuzuje proti úřadu. Pracovníci FÚ navrhovali buď přenesení pravomoci pokutu prominout na FÚ a nebo zjednodušení celého procesu.

Na Krajské správě sociálního zabezpečeníNa Krahském finančním ředitelství v Plzni