Vystoupení ve Sněmovně k fotovoltaickým elektrárnám


(29.10.2010)

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, páni ministři, já bych se chtěl také v krátkosti zmínit o problému v souvislosti s fotovoltaickými elektrárnami. Předem bych chtěl říci, že nejsem nepřítelem obnovitelných zdrojů, chápu je jako určitý doplněk k těm klasickým zdrojům, ale tak jako ve všem všeho moc určitě škodí a to je i případ fotovoltaických elektráren.

Fotovoltaické elektrárny jsou jistě obrovským byznysem, rostou jako houby po dešti. Jestliže v roce 2008 byl instalovaný výkon ve fotovoltaických elektrárnách v České republice pouze necelých 40 megawattů, v roce 2009 to již bylo 470 megawattů a předpoklad konce roku 2010 se blíží již pomalu hranici 2000 megawattů. To je vlastně jaderná elektrárna Temelín. Já si myslím, že nikdo z nás nedomyslel, jaký boom bude fotovoltaika znamenat. Mám tím na mysli, když se schvalovalo zvýhodnění fotovoltaických elektráren, zvláště když v posledních několika letech klesly výrazně investiční náklady, a to až o 60 %, a tím se také zrychlila návratnost této investice.

Podíváme-li se k našim městům, k obcím, tak skoro není obce a města, aby na svém katastru neměly takovouto fotovoltaickou elektrárnu. A já ani nezazlívám některým starostům, zastupitelům, že toho využívají jako vítaný zdroj, vítaný příspěvek k jejich rozpočtům, zvláště u menších obcí, a to bez ohledu na to, že nedomýšlejí třeba, jaké dopady to celkově může mít jak do cen elektrické energie pro spotřebitele, tak do krajiny či do záboru orné půdy. Co je právě alarmující, je zábor orné půdy, protože podíváme-li se, tak řada takových fotovoltaických farem se staví právě na oné půdě. A já myslím, že to je - a nebojím se nazvat - že to je zvěrstvo. Je na místě jistě tento trend zastavit a další stavby na polích, která by měla sloužit jistě k něčemu jinému, radikálně omezit. Cílem předkládané novely je právě toto. Je třeba si také uvědomit tu skutečnost, že denně z naší přírody mizí 15 hektarů orné půdy, samozřejmě nejenom vlivem fotovoltaických elektráren, a je třeba ornou půdu chránit tak, aby byla k dispozici především pro to, pro co je určena.

 

Rozmach solární energetiky žene také vpřed vysoká výkupní cena elektřiny. Bylo to tady již řečeno jak panem ministrem, tak i panem zpravodajem, a navíc je to garantováno po dobu 20 let. Stát tak garantuje určitý byznys na dobu 20 let. Podle regulačního úřadu také na každých 10 megawattů instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren uvedených do provozu se zvyšuje celková cena elektřiny pro konečné spotřebitele o dvě koruny na megawatthodinu. To představuje tedy zdražování, poměrně dramatické zdražování, pro domácnosti, ale i pro podniky.

Živelný rozvoj solární, ale samozřejmě také i větrné energetiky by také podle odborníků mohl způsobit energetický kolaps, může ohrožovat bezpečný a spolehlivý provoz distribučních sítí, na tom se koneckonců shodují i distribuční firmy. Proto také došlo k tomu, že přestaly udělovat tyto distribuční firmy kladná stanoviska k žádostem o připojení nových solárních elektráren do sítě.

Já bych chtěl ale zmínit ještě jeden problém, který může nastat. Je třeba se ptát, co po dvaceti, dvaceti pěti letech, až dojde k ukončení životnosti solárních elektráren - co bude? Jak bude zajištěna likvidace těchto elektráren - ekologická likvidace? Jsou tam přece i materiály, které nejsou zrovna příznivé k životnímu prostředí, nechci říci přímo nebezpečné pro životní prostředí, a likvidace samozřejmě nebude ani levnou záležitostí. Je jistě tedy na místě i obava, že firmy, které dnes vlastní fotovoltaické elektrárny, také po 20 letech již nemusí existovat. Já vím, je to dlouhá doba, 20 let, ale tato skutečnost může nastat. Může dokonce nastat řízený konkurz takovýchto firem a je třeba se ptát, kdo pak bude tato rozsáhlá pole fotovoltaických elektráren likvidovat. Obce? Města? Je to problém určitě a k tomu může dojít!

Já jsem hovořil minulé volební období právě o tomto tématu, kdy jsme tady už projednávali na plénu problematiku fotovoltaických elektráren, a tehdy jsem se ptal i pana tehdejšího ministra Tošovského. Hovořil jsem o tom, že by určitě bylo na místě zřídit jakýsi fond pro likvidaci fotovoltaických elektráren; fond, do kterého by přispívali jednotliví provozovatelé nějakou částkou za každou vyrobenou kilowatthodinu. Tento fond by právě sloužil v případě, že už nebude vlastník, který by se postaral o likvidaci, že by sloužil právě na úhradu takové ekologické likvidace fotovoltaických elektráren, tak jako je to například u těžebních uhelných firem, společností, i když přiznávám, že je to trošinku jiná záležitost, ale tam také odvádějí určité finance na to, by likvidovaly nebo napravovaly problémy, které byly spojeny s těžbou, s likvidací, a přispívaly třeba i na rekultivaci území postiženého po těžbě.

Tehdejší pan ministr Tošovský mě tehdy odkázal na aktualizovanou energetickou koncepci ČR, kde se o vytvoření takového fondu hovoří. Bohužel žádná legislativní iniciativa v tomto směru učiněna nebyla. A chtěl bych se zeptat jednak pana ministra průmyslu a obchodu, ale možná i pana ministra životního prostředí, zdali tedy je vedena určitá úvaha o zřízení takového fondu, do kterého by přispívali provozovatelé fotovoltaických elektráren právě na řešení následných likvidací. Zda je tedy vedena a jaké je jejich stanovisko. To by mě opravdu zajímalo a myslím si, že nejenom mě, že by to zajímalo třeba i obce, města. Děkuji.