Vystoupení ve Sněmovně k rozpočtovému určení daní


(05.06.2012)

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní místopředsedkyně. Kolegyně, kolegové, chci říci, že rozpočtové určení daní určitě nemůže být zcela spravedlivé, to asi chápeme všichni.

Předložený kompromisní návrh na změnu rozpočtového určení daní obsahuje řadu podstatných změn oproti stávajícímu rozpočtovému určení. Já si myslím, že takovou první změnou, která je pozitivní, je určitě kritérium počet dětí v mateřských školách a základních školách. To určitě vítáme. Návrh také jinak než doposud upravuje procentní váhu zmíněných čtyř kritérií - počet obyvatel má váhu 10 %, počet dětí v mateřských školách a základních školách 7 %, postupné přechody 80 % a započtená výměra katastrálního území 3 %. Je ovšem třeba říci, že se tam objevuje zastropování právě té katastrální výměry, a to maximálně tři hektary na obyvatele. To určitě bude problém pro některé obce, které právě si pomohly při minulém rozpočtovém určení daní, kdy bylo toto kritérium zavedeno. Ale o tom se ještě zmíním.

Vládní návrh zachovává také čtyři skupiny podle počtu obyvatel. Do první skupiny zařazuje obce s počtem 0 až 50, do druhého 51 až 2000 obyvatel, do třetí 2001 až 30 000, čtvrtá skupina zůstává stejná 30 000 a více. Návrh rovněž snižuje oproti současnosti koeficienty z přílohy číslo 2. Návrh snižuje také přepočítávací koeficienty, které se týkají hlavního města Prahy, Brna, Plzně a Ostravy.

Já jsem již říkal, že pozitivně určitě vnímáme to kritérium dětí v mateřských a základních školách, no určitě diskutabilní je právě to zastropování katastrálního území na maximálně tři hektary na obyvatele. Týká se to především řady obcí právě s velkým katastrem. V Plzeňském kraji je řada takových obcí, jsou to šumavské obce, takže tam určitě problém je, a dostáváme jako poslanci samozřejmě z těchto obcí dopisy, které nesouhlasí s tímto zastropováním. Já jsem například dostal dopis, tak jako ostatní kolegové, z Plzeňského kraje z obce Hamry, který - pan starosta přímo tedy uvádí, že ta novela je pro něho likvidační, protože rozpočtové určení daní je samozřejmě jediným a zásadním příjmem a on má určité závazky dané v určitých investičních záměrech a v realizaci určitých záležitostí a to ho velice omezuje a v podstatě tyto investiční akce nebude moci pokrývat. Samozřejmě také píše o tom, že se jedná o skrytý záměr rušení malých samostatných obcí. Já jsem zde na sněmovně už vícekrát hovořil o tom, že my máme asi 6300 obcí a to tedy asi určitě není to pravé ořechové a že je třeba, abychom těch obcí měli méně. Jsme takoví trošku exoti v Evropské unii, když pominu Francii, takže samozřejmě to je otázka další.

Pozitivnější na tomto návrhu je určitě to, že oproti návrhu - a já mu říkám návrh pana Gazdíka - je to, že nedojde tedy ke ztrátě v rozpočtovém určení daní pro ty - k tak výrazné ztrátě - u těch čtyř velkých měst - Prahy, Ostravy, Plzně a Brna. To si myslím, že je pozitivnější, ale myslím si, že i tak tato města spokojena nejsou, a ostatně předpokládám, že poslanci, kteří jsou z těchto měst, budou pravděpodobně, nebo někteří, budou navrhovat zamítnutí tohoto návrhu zákona, že i ty částky bez kompenzace se pro ně jeví poměrně velké.

Je nutné také říci, že asi největším problémem předmětného návrhu je skutečnost, že je založen na daňové predikci ve výši 117,5 miliardy korun a výše daňových výnosů však může být ve skutečnosti zcela odlišná a navržené změny sice vypadají pro řadu měst a obcí slibně, což však se nemusí ale, já si myslím, někdy tak úplně vyplnit.Je třeba poukázat i na skutečnost, že daňová skutečnost, tedy výběr daní, se může od daňových predikcí velice odchylovat, a proto by měl stát obcím garantovat určitou výši jejich příjmů, kterou obce opravdu reálně obdrží, a to za každých okolností. To však předmětný návrh neobsahuje a v tomhle musím říci, že je víceméně jenom hrou s čísly.

Z návrhu také není zřejmé, jaká je vazba na novelu daňových zákonů. A já bych závěrem svého vystoupení chtěl položit několik otázek pro předkladatele. Za prvé, předpokládá se nějaká kompenzace pro menší obce, které mají přijít meziročně o více než jednu třetinu zdrojů? Protože opravdu některé obce přicházejí o dost velké částky. To jsou právě ty obce, kde je zastropován katastr. To je otázka kompenzace. Samozřejmě by mě zajímalo, jaké národní dotační programy to postihne. Víme, že se odebírá z národních dotačních programů zhruba 10,5 mld. korun, takže to je další otázka, kterou bych rád, aby nám pan ministr nějakým způsobem více upřesnil. Děkuji.