RUD jsme podpořili, ale...


Co přinese obcím schválené rozpočtové určení daní (19.07.2012)

 

Poslanecký klub ČSSD většinou hlasů podpořil přijetí kompromisního návrhu rozpočtového určení daní, které předpokládá  posílení daňových příjmů především menších a středních obcí o 12 mld. korun. Po tomto posílení rozpočtů obcí řada starostů dlouhodobě volala. Na druhou stranu ale také chápu kolegy poslance ze čtyř největších měst, pro které bylo problémem pro návrh zvednout ruku, a také pro něj někteří nehlasovali. I když tato města již nepřicházejí souhrnně o částku v řádech miliard korun, jak s tím počítal původní návrh z pera ministerstva financí, nicméně i tak přicházejí o cca 3 % daňových příjmů, u Prahy o 1,7 %, a to právě pro posílení příjmů ostatní obcí. Musím říci, že i jako poslanec za Plzeňský kraj jsem nezvedal ruku lehce, protože Plzeň také bude ochuzena o významnou částku, nikoliv již o 900 mil., ale i 90 mil. korun bude v rozpočtu chybět.

Pozměňovacím návrhem rozpočtového výboru se podařilo zvýšit hranici zastropování velikosti katastru, jako jednoho z kritéria rozpočtového určení daní, a to ze tří hektarů na deset hektarů na obyvatele. Z původně 370 obcí, které vlivem úpravy zastropování katastru mělo přijít o část svých daňových příjmů a u některých obcí to bylo výrazné, někde až o 50 nebo dokonce až o 70 %, se počet ztrátových obcí snížil asi na 57. Samozřejmě, že tyto obce také hlasitě vystupovaly a vyjadřovaly svůj nesouhlas a poukazovaly na to, že pokud by k tak výraznému snížení příjmů došlo, bude značně omezeno financování jejich často již rozběhnutých investičních akcí. Je třeba si ale na druhou stranu upřímně říci, že se řadě těchto obcí před pěti lety právě zavedením toho kritéria daňové příjmy zvýšily, a to několikanásobně.

Ministerstvo financí zveřejnilo na svých webových stránkách tabulku, kde se mohli představitelé obcí seznámit, jak asi budou – i když teoreticky - vypadat jejich daňové příjmy po úpravě. Predikce daňových příjmů státu, na kterou jsou daňové příjmy obcí postaveny, nemusí však v žádném případě platit. Je to víceméně hra s čísly. Jsme svědky k jakému propadu ve výběru daní již dnes dochází vlivem špatné fiskální politiky současné vládní koalice, především u DPH. Stát by měl ale za každých okolností garantovat obcím určitou výši jejich příjmů a s tím nové rozpočtového určení daní nepočítá.

Diskutabilní je i posílení rozpočtového určení daní na úkor národních dotačních programů, i tady vidím problém. O těch 10,5 mld. korun, které se rozpustí do daňových příjmů obcí, tyto dotační programy přijdou. Jinak řečeno, řada obcí nebude moci realizovat za pomoci dotací řadu investičních záměrů, protože vhodné programy nebudou buď otevřeny vůbec nebo budou značně redukovány a nebudou tam alokovány dostatečné prostředky, aby právě o tyto prostředky se obce a města mohly ucházet. Takže taková malá obec, která má i při posílení jejích daňových příjmů poměrně malý rozpočet, prostě nebude schopna řadu investičních akcí realizovat. O jaké dotační programy konkrétně půjde jsme se bohužel nedozvěděli. Přitom je pro obce důležité vědět, na co se ve svých záměrech připravit nebo naopak na co se nepřipravovat, protože by to byla zbytečná práce i vynaložené prostředky.

Shrnuto: změna rozpočtového určení daní jistě není optimální, není jistě ani spravedlivá pro všechny obce a také se zřejmě nepodaří nikdy vytvořit naprosto spravedlivý model. I přes řadu výhrad je však ale určitým posunem v posílení daňových příjmů menších a středních obcí, které obce také netrpělivě očekávaly. Uvidíme ovšem, jak toto očekávání bude naplněno.