Vystoupení k zákonu o spotřebitelském úvěru


(09.11.2012)

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážená paní předsedkyně, děkuji za vaši vstřícnost. Současně se omlouvám kolegům Chvojkovi a Šťastnému, že jsem byl před ně předřazen. Děkuji moc.

Dámy a pánové, já bych chtěl ve svém vystoupení upozornit na něco, co vlastně úzce souvisí s daným tématem. Myslím si, že často důvodem takového obelhání dlužníků nebo lidí, kteří uzavřou úvěr, spotřebitelský úvěr, je i jejich vlastní neznalost, neznalost často základních pojmů. A já si myslím, že především se zhoršující se finanční ekonomickou situací rodin je třeba ještě více pracovat na zvýšení finanční gramotnosti obyvatel. Počítám to mezi základní věci, že tedy obyvatele by měli být finančně gramotní.

A to už samozřejmě začíná ve školách, na všech stupních, možná už od základních škol. Možná se opakuji, ale já jsem na toto téma vystupoval ve Sněmovně již několikrát, ale považuji to opravdu za důležitou věc v souvislosti s právě projednávanou novelou o spotřebitelském úvěru.

Řada škol už různou formou začala své žáky a studenty o penězích učit, to pravda je, začala je připravovat na praktický život, protože práce s penězi, to je výchova pro praktický život. Řada škol se ale bohužel nadále soustřeďuje učit se jenom pro to učivo a ne pro vlastní život. Navštěvuji školy, takže znám různé příklady. Studenti jednoho gymnázia se v hodinách zeměpisu museli naučit nazpaměť celé geomorfologické členění České republiky. Tak nevím, jestli bez toho nemohou žít. Ale pojmům, jako je úroková míra, RPSN nerozumějí. Když se jich na to zeptáte, nevědí vůbec, o co jde. A co je pro praktický život důležitější? Myslím, že docela to druhé.

Některé školy jsou stále nad otázku peněz povzneseny, peníze přece nejsou to nejdůležitější, nejsou všechno. Ano, jistě, dávám jim za pravdu, že peníze nejsou všechno, že jsou i jiné důležité hodnoty, než je fetiš peněz. Ale jak studenti zjistí poté, co opustí školu a jsou vrženi vlastně do života, tak zjistí, že o peníze jde až v té první řadě, že se vlastně všechno točí okolo peněz. Bohužel, je to tak.

Možná je to i tím, že sami učitelé o tom nemají úplně jasno a sami trošku tápou, že je to také nikdo neučil, že je neučil finanční gramotnosti.

Možná někdo namítne, že tyto věci by se měly děti, studenti naučit především v rodinách. Ale, kde se to učili jejich rodiče? Starší generace? Po klidném životě v socialismu, kdy znali maximálně novomanželské půjčky, byli vrženi do dravých vod tržního prostředí a "výhodných" nabídek. To je také problém naší starší generace, samozřejmě, že tyto věci nezvládá, že právě ona je často velice zranitelná při uzavírání takovýchto smluv, někdy lákavých nabídek.

To, že řada lidí podepíše různé smlouvy, aniž by si je vůbec přečetla, je známá věc. A i ti, co se je pokusí přečíst, pokud někdy rozluští ta malá písmenka tam, tak jim to často ani nic neřekne, ani tomu často třeba neporozumí, a prostě podepíší. Což je často také oblíbeným trikem, myslím s těmi malými písmenky, a to nejen nepoctivých, pochybných úvěrových společností, ale jsou tak postaveny i smlouvy daleko váženějších bankovních institucí. Smlouvy bývají dlouhé, nesrozumitelné - hovoří-li tady o tom i moji předřečníci. Lehko se pak často schová taková nějaká klička a obezlička, která ve finále ale připraví dlužníka opravdu i o tu poslední košili, jak se říká.

Dámy a pánové, domnívám se tedy, že výuka finanční gramotnosti je jistě stejně užitečná jako například myšlenka výuky vlastenectví - to jsem se také někde dočetl, že tedy se připravuje, možná, že už je to zavedeno, nejsem ve školském výboru nebo v tomhle nějaký odborník - výuka vlastenectví. Domnívám se ale, že to je důležité, ano, ale že je určitě pro praktický život, a o tom jsem již hovořil, důležitá i ta výuka k té finanční gramotnosti.

Domnívám se, že každý chce být samozřejmě hrdým příslušníkem silného, statečného a věrohodného národa, který je dobrý nejen v hokeji, ale ve sportu, a právě v oblasti financí může stát přispět k tomuto pocitu tím, že budeme fungujícím právním státem, který zaručí spravedlnost i to právo jak věřitelům, co půjčují za poctivých podmínek a účtují si samozřejmě přiměřený zisk, tak i tedy především dlužníkům. Stát, který vymýtí lichvu, podvodníky s úvěry a exekutoři nebudou moci připravit člověka o dům kvůli nezaplacené složence v řádu stokorun.

To, že se nyní začíná velmi vážně a seriozně s prosazením finanční gramotnosti do škol zabývat i ministerstvo financí, je velice dobré, měli jsme takovou prezentaci i na rozpočtovém výboru, jsem za ni rád, a má to i jeden vážný důvod, samozřejmě. Velký počet předlužených domácností i jednotlivců má negativní vliv na ekonomiku a na celý sociální systém. Předlužený člověk, kterému exekutor obstavil účty, přestává být motivován mít oficiální příjem, neboť mu ho hned sebere exekutor. Stává se tedy trvale nezaměstnaným, který si obstarává příjem prací na černo, nebo i hůř, kriminální činností, což se stává velice často, nebo stává se to prostě.

Má to i další dopady, např. rozpady rodin, děti vyrůstající v neúplných rodinách, sociálně znevýhodněné, a tím je potenciální budoucí příjem ze sociálních dávek.

Dámy a pánové, co jsem tím chtěl říci? Chtěl jsem říci opravdu, že je třeba dbát na finanční gramotnost, zvyšovat finanční gramotnost, nejenom samozřejmě ve školách, ale dostat toto i mezi starší generaci, považuji to za velice důležité. Věřím, že se na mne nezlobíte, že jsem to zahrnul do svého příspěvku, byť je to trošinku, ne úplně košér v projednávané látce, ale úzce to souvisí, to já si myslím, že určitě znáte. Já vítám jakoukoli diskusi a návrhy, které povedou k transparentnosti poskytování spotřebitelských úvěrů a k posílení těch, kteří na straně dlužníka takové smlouvy uzavírají.

V minulosti jsem byl jedním z předkladatelů nebo spolupředkladatelů takového návrhu zákona o spotřebitelském úvěru, kde bylo mimo jiné i zastropování toho RPSN, což si myslím, že je důležitá věc, takže já jsem přístupen všem dobrým věcem, které v tomto udělají pořádek a pomohou právě orientovat se lidem, kteří by některé věci znát měli, ale na tom samozřejmě se musí pracovat, aby tedy ta povědomost byla větší, ale legislativa je přece jenom základ.

Děkuji vám za pozornost.

 

Reakce na vystoupení poslance Borise Šťastného:

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo, vážená paní předsedkyně. Chtěl bych poděkovat panu poslanci Šťastnému, že ocenil můj příspěvek, ale v podstatě s tím, co tady řekl, samozřejmě souhlasit nemohu, protože existuje nebo je rovný vztah mezi věřitelem a dlužníkem v tomto případě? Já si myslím, že určitě není. Vždycky ten, kdo je v lepším postavení, je přece ten věřitel. Řekl to už i pan kolega Tejc. Mluvil tady o rozhodčích doložkách. Vezměte si rozhodčí doložky. Kdo si diktuje rozhodce, nebo kdo si ustanovuje rozhodce? Přece věřitel, takže tady nemůže být o nějakém rovnovážném vztahu mezi věřitelem a dlužníkem vůbec řeč.

Proto je třeba, aby stát legislativně ochránil postavení dlužníků. To není o tom, že by se říkalo "neplaťte", nebo "když nezaplatíte, nic se neděje". O tom to vůbec není. Ale je to o ochraně dlužníka před lepším postavením a zneužíváním věřitele, který právě z toho, že má lepší postavení, může ty nedobré věci, které se často činí, také činit.