Vystoupení ve Sněmovně ke státnímu rozpočtu


(28.11.2012)

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, v září tohoto roku nám vláda předložila do Poslanecké sněmovny první návrh státního rozpočtu. Všichni víme, že byl postaven na tzv. daňovém balíčku, který byl odmítnut explicitně oběma komorami Parlamentu, pak proběhla určitá rebelie, návrh byl stažen. Bylo jasné, že by rozpočet neprošel, nebo zřejmě by byly problémy se schvalováním rozpočtu, tak ho vláda také stáhla a nyní tedy na konci listopadu, což nepamatuji v této Sněmovně a zřejmě ani ti, kteří jsou zde delší dobu, a zřejmě to nepamatují ani tyto prostory, že by se státní rozpočet projednával tak dlouho. Myslím si, že je to celé ostuda této vlády, ostuda na druhou.

Za základní nedostatek předloženého návrhu státního rozpočtu z hlediska legislativního, procedurálního je nutno považovat fakt, že opět je tedy příjmová i výdajová strana rozpočtu založena na působení zákonů, které dosud nebyly schváleny Parlamentem a podepsány prezidentem. Chtělo by se mi říci, že v podstatě jediná změna, nebo hlavní změna je, že bylo na rozpočtu přepsáno datum. Současná vládní koalice tedy dělá přesně to, co v minulosti také ostře kritizovala. Staví rozpočet na dosud neschválených zákonných novelách, a je tedy v rozporu se zákonem o rozpočtových pravidlech. To nepochybně.

I druhá verze státního rozpočtu předložená do Sněmovny je nyní postavena na dosud neschváleném daňovém balíčku. Ten se vrátí do Sněmovny někdy zřejmě 8. prosince, 18. prosince bude moci o něm hlasovat Poslanecká sněmovna, a když všechno půjde dobře, tak finální hlasování o rozpočtu proběhne někdy po svátcích 27., 28. prosince. Do konce roku tedy bude muset prezident promptně zákon podepsat a musí také vyjít ve Sbírce zákonů. Na to vše jsou pouhopouhé čtyři dny a jinak reálně hrozí rozpočtové provizorium se vším všudy, co toto provizorium obnáší. Dokonce v případě neschválení daňového balíčku do konce roky hrozí naprostý chaos. Pokud totiž nebude schválen do konce roku, tak od 1. ledna automaticky bude naskakovat jednotná sazba daně z přidané hodnoty ve výši 17,5 %. To by jistě vedlo k výraznému zdražení potravin, léků, tepla pro domácnosti atd., tedy především dopad na rodiny s dětmi, důchodce a vůbec sociálně slabší domácnosti. Dále by ovšem došlo také k propadu příjmů státního rozpočtu a také rozpočtů obecních a krajských. To je nepochybné. Přijetí novely zákona, kterou by došlo k obnovení dvou sazeb DPH, to může být otázka řady měsíců nehledě na to, že posuny z DPH sem a tam by stály daňové subjekty značné finanční prostředky. Ono jenom přenastavit softwary u některých větších firem, to není otázka laciná a naprosto zbytečně by k tomu došlo.

Co tuto vládu ve skutečnosti při sestavení rozpočtu zajímá, je pouze - skoro jediné - deficit státního rozpočtu ve výši 100 miliard korun, tedy pod třemi procenty hrubého domácího produktu. Jde se především metodou škrtů, zvyšováním daní. přitom většina dopadů takovýchto rozpočtových opatření se dotkne především sociálně slabších rodin, důchodců, zdravotně postižených. Rozpočtová opatření ale nebudou mít vůbec žádný vliv nebo pramalý vliv na podporu hospodářského růstu. Naopak budou tento růst podvazovat.

Je třeba říci, že již delší dobu se v České republice uplatňuje postup, kdy státní rozpočet přesouvá celou řadu svých problémů do méně zřetelných a průhledných částí veřejných výdajů, za které mimochodem vždy zodpovídá někdo jiný. Za nejtypičtější příklad této politiky může sloužit systém zdravotního pojištění. Ten se nachází již několik let v chronickém deficitu a tento deficit je navenek maskován ze zákona povinně vyrovnanými zdravotními pojistnými plány, ovšem ve skutečnosti vždy jen na papíře.

Je třeba říci, že podobným problémem je přesouvání části státní zodpovědnosti na obce a kraje. V prvním případě především neplacením plných nákladů za výkon přenesené státní správy a ve druhém případě snaha přehodnotit na ně větší břemeno například při platbě za sociální služby.

Chtěl bych říci několik poznámek k vlastnímu rozpočtu. Jsem si vědom toho, že už řada věcí tady od mých předřečníků zazněla, nicméně si myslím, že neuškodí, když tyto věci budeme z pozice opozice opakovat.

Nečasova vláda opírá svoji argumentaci sestavením státního rozpočtu, stabilizací veřejných financí. To je jistě chvályhodné. Dluh je třeba snižovat, je třeba šetřit, nicméně chvályhodná již tak není cesta, kterou to chce vláda činit a kterou se v tomto případě ubírá.

Příští rok mají veřejné finance mít schodek 2,9 % HDP. Pokud by se to povedlo, Česká republika by byla jednou z mála zemí v Evropské unii, která by plnila toto maastrichtské kritérium. Jenomže již dnes se jeví, že tomu tak zřejmě nebude. A mohu se opřít i o prognózu OECD, která říká, že v příštím roce by měl schodek vycházet na 3,3 % HDP.

O církevních restitucích, které samozřejmě budou zaúčtovány do státního rozpočtu, pan ministr financí tady hovořil o metodice ESA 95, ale je třeba říci, že církevní restituce zemi opravdu zadlužují a je na ně třeba někde vzít, takže není asi pravdou, že nebude dál prohlubován dluh České republiky. A za to může samozřejmě tato vláda, která přišla s tímto řešením a nabídla církvím takovýto dárek ve výši 59 miliard s tím, že samozřejmě v průběhu 30 let se ještě zvedne o valorizaci, o inflaci možná na sto, možná více miliard.

Vláda také naprosto rezignuje na jakékoliv prorůstová opatření. Sice o podpoře hospodářského růstu hezky hovoří, fakticky ale pro to nečiní vůbec nic. Ministerstvo financí počítá v roce 2013 se vzrůstem plus 0,7 % HDP, reálně však tato čísla budou zřejmě vypadat naprosto jinak. Analytici odborů se shodují na propadu o jedno procento. Když budeme optimisty, tak budeme možná na kladné nule. Tedy větší deficit, než si vláda naplánovala, možná o 20, 25, 30 miliard. Vláda se bude možná snažit potom tento deficit mírnit, a to vázáním výdajů, jak si to už konečně vyzkoušela dříve. Co je však stresující, je to, že není vidět žádné světlo na konci tunelu. Žádná naděje na budoucí hospodářský růst.

Hovořilo se tady o aktivní politice zaměstnanosti. Myslím si, že Nečasova vláda naprosto rezignovala na aktivní politiku zaměstnanosti. V návrhu se předpokládá snížení výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti ze 3,2 mld. korun na 3,1 mld. korun. Můžeme si říci, je to o sto milionů korun, není to tak výrazné. Nicméně pokud se podíváme na trendy od roku 2008, je to naprostá likvidace tohoto opatření. Jestliže v roce 2008 vláda vynakládala na aktivní politiku zaměstnanosti 6,2 mld. korun a příští rok to bude 3,1 mld. korun, tedy zhruba polovina, tak to určitě pravda je. Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou také ve srovnání s některými zeměmi Evropské unie třeba i desetinásobně nižší. Například s Dánskem, Německem nebo Rakouskem.

Rostoucí nezaměstnanost řeší Nečasova vláda pouze zpřísňováním podmínek pro registraci nezaměstnaných, a tudíž jejich vytlačování mimo pracovní sílu, namísto toho, aby na negativní vývoj na trhu práce aktivně reagovala a prohloubila svou angažovanost v procesu tvorby nových pracovních míst, a tedy podporou dalších programů aktivní politiky. Myslím, že o tom i kolegové přede mnou hovořili.

Je třeba říci, že riziko pro rozpočet představuje také spuštění důchodové reformy, především zavedení druhého důchodového pilíře. Na toto téma tady zaznělo v Poslanecké sněmovně již dost kritiky. Toto riziko na výdajové straně rozpočtu může představovat 20 mld. korun, nemusí. Samozřejmě je otázka, kolik lidí do tohoto druhého pilíře vstoupí. Já si myslím, že byly velice optimistické prognózy pana ministra financí, který, i jsem to zaznamenal ve veřejných zdrojích, hovořil o 60 % ekonomicky aktivních, to by právě představovalo více než 20 mld. korun ve prospěch soukromých penzijních fondů. Vidíme všichni, že ochota lidí vstupovat do tohoto druhého pilíře je daleko daleko menší. Státní rozpočet počítá pouze s dopadem šesti miliard. To by představovalo asi 15 % aktivní populace. Jeví se tady určitě, že tento pilíř je tedy naprosto zbytečný, nadbytečný, není výhodný pro většinu ekonomicky aktivních lidí. Nicméně bude zatěžovat státní rozpočet, těžko lze tedy odhadovat, jakou konečnou částkou.

Celkem se jeví, že finanční rizika navrženého státního rozpočtu na rok 2013 mohou v příštím roce představovat částky v rozsahu minimálně 45 až 60 mld.

Státní rozpočet pro rok 2013 také navazuje na škrty v sociálních výdajích a ztížené pobírání sociálních dávek v předchozích letech. Tentokráte přímo útočí na důchodce, o tom se tady hovořilo, výrazně zpomalená valorizace důchodů, a na osoby pobírající dávky v hmotné nouzi.

Chci říci, že sociální demokracie deklarovala, že bude prosazovat politiku jinou, snahu o udržení reálných důchodů, platů ve veřejném sektoru, tedy aspoň plnou valorizaci. Důvodů pro to je několik. Aby důchodci samozřejmě nepropadli pod hranici bídy, aby fungoval veřejný sektor a aby nedostatečná poptávka důchodců a veřejných zaměstnanců nepodlamovala existenci domácích firem, domácí výroby.

Také v oblasti sociálních služeb rozpočet předpokládá snížení částky na dotace poskytovatelům sociálních služeb na devadesát osm celých desetiny procenta oproti roku 2012. V této souvislosti je třeba upozornit, že nad rámec rozpočtu pro letošní rok došlo dvakrát k navýšení této částky a i přesto se mnozí poskytovatelé sociálních služeb dostali na pokraj zániku. Jakékoliv snižování dotací pro poskytovatele sociálních služeb by pravděpodobně vedlo k faktické likvidaci mnoha zařízení. Požadujeme proto, aby se částka na dotace pro poskytovatele sociálních služeb zvýšila minimálně na 8,5 mld. korun. Zvýšení této částky umožní mimo jiné zachování stávajícího rozsahu poskytovaných služeb. Jedině tak současně bude možnost naplnit opakované sliby premiéra vlády České republiky a ministra práce a sociálních věcí zvýšit velmi nízké platy zaměstnancům v sociálních službách.

Dámy a pánové, závěrem: Toto je rozpočet, který počítá se zvyšováním daní, který počítá s plošnými škrty, který počítá se zdražováním. Toto je státní rozpočet, který při absenci prorůstových opatření ještě více podlomí ekonomiku české republiky. Sociální demokracie, tak jak deklaroval i předseda sociální demokracie, tento rozpočet v žádném případě nepodpoří. Děkuji.