Vyznamená prezident Luďka Pika in memoriam ?


(26.06.2013)

Letos jsem opět podal Podvýboru pro přípravu návrhů na udělení státních vyznamenání Poslanecké sněmovny PČR návrh vyznamenat in memoriam předválečného starostu Plzně Luďka Pika. K návrhu se připojil i můj kolega Igor Jakubčík. A byl také podpořen doporučujícími dopisy hejtmana Plzeňského kraje Milana Chovance a primátora Plzně Martina Baxy.

Je s podivem, že se této výrazné osobnosti nadregionálního významu dosud nedostalo žádného takovéhoto uznání. Návrh na jeho vyznamenání Sněmovna schválila v minulosti již několikrát, ale prezident Václav Klaus bohužel tento návrh nikdy neakceptoval. Věřím, že se to letos může změnit a prezident si  návrh na státní vyznamenání medailí Za zásluhy, po doporučení podvýboru i organizačního výboru Poslanecké sněmovny, osvojí.

Luděk Pik se narodil 18. 5. 1876 v Praze. V Plzni se usadil v roce 1901, kdy se stal redaktorem sociálně demokratického deníku Nová doba. Jako jednatřicetiletý byl zvolen poslancem říšské rady ve Vídni. V říjnu 1918 požadoval na plzeňském náměstí vyhlášení Československé republiky a zanedlouho se stal členem Revolučního národního shromáždění. Podařilo se mu v něm prosadit řadu zákonů a novel. Zákon “lex Pik” například umožnil městům vyvlastnit půdu pro rozvoj obce, což nastartovalo výstavbu veřejně prospěšných staveb obcí.

Starostou Plzně se sociální demokrat Luděk Pik stal hned po prvních volbách po osamostatnění Československa a rozvoji města věnoval obrovské úsilí. Základem výstavby Plzně se stal jeho plán na vytvoření tzv. “Velké Plzně”. Za jeho starostování se provedly úpravy ulic, zregulovaly řeky, stavěly se mosty, školy, město se elektrifikovalo, zmodernizovala se doprava, byla postavena řada veřejně prospěšných staveb, které městu slouží dodnes. Mimo jiné se postavilo i 2552 obecních bytů. Z funkce musel odejít po okupaci Československa německými vojsky. Během války byl dvakrát zatčen gestapem.

V poválečném období se pod nátlakem komunistů musel vzdát politické činnosti. Zemřel 19. dubna 1948 na zástavu srdce. Manželé Pikovi neměli žádné děti a veškerý svůj majetek věnovali městu Plzni. Pik má na ústředním hřbitově v Plzni čestný hrob mezi 40 osobnostmi, jako je loutkař Josef Skupa, malíř Jiří Trnka, spisovatel Karel Klostermann a generál Heliodor Píka.