Jak zvýšit platy politiků a voliče nenaštvat? Postupně a skrz daně


(14.04.2014)

Mladá fronta DNES | 14.4.2014 | Rubrika: Z domova | Strana: 2 | Autor: Jan Němec | Téma: Poslanci - Votava Václav


V kuloárech sněmovny už se rodí plán, jak po letech zvednout zmrazené příjmy politiků, aby to nebylo skokem. Mluví se o postupném zvyšování základu či osvobození poslaneckých náhrad od daně.

PRAHA Některé strany navenek tvrdí opak, ale je to takřka jistá věc: politici si od příštího roku zvýší platy. Konkrétní plán zatím na stole není a vládní strany se o zvýšení přou, v zákulisí se už ale mluví o způsobech, jak to udělat.
S koncem roku totiž automaticky končí i několikaleté zmrazení mezd ústavních činitelů. A nestaneli se nic, plat řadového poslance rázem podle platného zákona stoupne o 18 tisíc korun na úroveň soudcovských platů.
Přestože někteří poslanci mimo záznam říkají, že by to nebylo vůbec špatné, k takovému nárůstu nikdo nenajde odvahu, zvláště ne v roce, ve kterém budou několikery volby.
Zároveň se však téměř jistě neprodlouží dosavadní zmrazení platů, jak jej prosazuje předseda hnutí ANO Andrej Babiš.
Nejpravděpodobnější variantou tak je, že si zákonodárci budou přidávat postupně tím, že během příštích několika let budou zvyšovat svůj platový základ.
„Naše platy by se postupně měly k platům soudců přibližovat,“ říká jeden z vlivných sociálních demokratů a jeho názor zdaleka není osamocený.
Vláda, která musí najít řešení, se tak bude strefovat někam mezi současných 55 900 základního platu zákonodárce a zhruba 74 tisíc korun, kam by platy bez zásahu automaticky poskočily.
„Pocitově to vidím tak, že jsme zatím nic moc nepředvedli, tak proč zvyšovat platy?“ ptá se předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek. Tlumočí tak názor předsedy hnutí a ministra financí Andreje Babiše.
Jenže i na prosté prodloužení zmrazení platů by ANO muselo navrhnout změnu zákona - a není pravděpodobné, že by se pro to při nechuti dalších frakcí, snad s výjimkou lidovců, našlo dost hlasů.
Další možností je navázat platy politiků na odměny ve státní správě, jak o tom mluvil nedávno premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). To předpokládá služební zákon o státních úřednících, na kterém se však koalice zatím není s to dohodnout. „Mělo by se to vyřešit nějakým koeficientem násobku mzdy, a ne jen v nepodnikatelské sféře, abychom se pořád nedohadovali o svých platech,“ přidává svůj názor předseda rozpočtového výboru sněmovny Václav Votava (ČSSD).
„Platy by měly kopírovat nárůst ve státní správě,“ přidává se sněmovní matador Marek Benda z opoziční ODS.
A ještě o jedné věci mluví poslanci nespokojení se svými příjmy: zrušit by se mohlo zdanění poslaneckých náhrad, jak je v roce 2010 prosadil tehdejší ministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09). Pokles příjmů tehdy mnohé poslance dost nemile překvapil.
„O platech jsme zatím nemluvili a při koaličních jednáních jsou na řadě důležitější věci,“ říká Faltýnek.
Jenže řešení, co s platy politiků dál, musí podle legislativního plánu vlády připravit ministryně práce za ČSSD Michaela Marksová-Tominová do července.
Podle informací MF DNES teď čeká na dohodu předsedů dvou velkých vládních stran, Bohuslava Sobotky a Andreje Babiše.
Zjistit osobní názor ministryně (či třeba její návrh řešení) je prakticky nemožné. Přes opakované žádosti o vyjádření a ujišťování, že určitě odpoví, se tak během posledních několika týdnů nestalo.
Platy mají ústavní činitelé zmrazené už několik let. V roce 2010 si je dokonce - za hlasitého upozorňování veřejnosti - dobrovolně snížili. Platy soudců mezitím rostly, protože ti proti každému zmrazení, respektive snížení svých mezd protestovali u Ústavního soudu a pře vyhrávali.
Jen pro srovnání: hrubá mzda předsedy sněmovny nebo senátu teď činí 150 100 Kč, totéž bere premiér. Předseda Nejvyššího soudu má základní plat 189 300 Kč. A příjem předsedy kteréhokoliv krajského soudu se blíží platu premiéra -pobírá 133 700 Kč měsíčně.

***

Politika vs. justice

150 tisíc hrubého činí plat předsedy Poslanecké sněmovny a Senátu. Na této úrovni se drží už řadu let, protože odměny politiků jsou zákonem zmrazené.

189 tisíc korun je plat předsedy Nejvyššího soudu. Vyšší je díky tomu, že představitelé justice docílili v soudních sporech rozmrazení svých platů a změny jejich výpočtu.