Kalouskovy nášlapné miny


(23.05.2014)

Ve sdělovacích prostředcích jsou často podávány daňové úpravy současné koalice jako něco nepromyšleného a neobvyklého. Ve skutečnosti nejde o nic překvapivého. Kdo alespoň letmo zaznamenal programové prohlášení vlády, tak tam v podstatě nalezl vše. A že by to bylo něco nepromyšleného, to ani náhodou. Jedná se o krok, který reaguje na nášlapné miny, které k základům českých veřejných financí nakladla v minulém volebním období tehdejší vládní koalice v čele s “nejlepším ” ministrem financí Miroslavem Kalouskem. O co jde?

První takovou nášlapnou minou je zákon 458/ 2011 Sb. ”O změně zákonů souvisejících se zřízením jednoho inkasního místa a dalších změnách daňových a pojistných zákonů”. Jinak označovaný pod zkratkou JIM. Základní myšlenky JIMu (zjednodušení daňového systému a správy daní a pojistného) však jako koalice podporujeme. Pokud by ale nedošlo ke zrušení klíčových pasáží tohoto zákona, především v oblasti daně z příjmu fyzických osob a sociálního a zdravotního pojištění, ve veřejných financích v roce 2015 by to znamenalo propad minimálně 20 mld. Kč. Jde o kumulovaný vliv poklesu zdanění u daně z příjmu fyzických osob – sazba se při zrušení systému superhrubé mzdy zvyšuje pouze na 19 % a výrazné snížení sociálního pojistného hrazeného OSVČ. Navíc tento zákon zásadním způsobem dále deformuje daňové prostředí v porovnání mezi OSVČ a zaměstnanci. To vyvolává výrazné riziko dalších negativních dopadů do výběru daní a pojistného a je přímou pozvánkou pro zaměstnance do “švarcsystému”. Připomínám, že každé procento zaměstnanců (cca 45 tis. osob), které by díky této zvýšené motivaci přestoupilo do “švarcsystému”, by způsobilo veřejným financím dodatečnou ztrátu 5 mld. Kč.

Dalším klíčovým prvkem, který je nutno ze zásadních důvodů odmítnout, je v zákoně obsažené zvýšení sazby pojistného na zdravotní pojištění hrazené zaměstnancem o 2 % a naopak snížení sazby zdravotního pojištění hrazeného zaměstnavatelem o 2 %. Tento “převod pojištění” měl podle záměrů tehdejší koalice především podpořit podnikatelskou sféru – snížit náklady na pracovní sílu. Nesporným výsledkem této operace by však byl pokles čistých reálných mezd. Je tedy naprosto zřejmé, že tento zákon obsahuje výrazná rizika, směřující především přímo do bilance veřejných rozpočtů (vč. státního rozpočtu).

Druhou minou, kterou nám zanechala předchozí vládní koalice, je zákon 500/2012 Sb. ”O změně daňových, pojistných a dalších zákonů v souvislosti se snížením schodků veřejných rozpočtů”. Ano, to je ten zákon jehož zvláštní způsob schvalování dodnes řeší orgány činné v trestním řízení v souvislosti s tzv. trafikanty. I on musí projít důkladnou revizí. Musíme okamžitě připravit zrušení sjednocení DPH na úrovni 17,5 % od roku 2016. Pokud bychom tento “dárek” vlády Petra Nečase a Miroslava Kalouska přehlédli, znamenalo by to především další atak na zdražení základních životních potřeb občanů. Jde ale mimo jiné i o takzvanou solidární přirážku, kdy koaliční smlouva předpokládá její překlopení do druhé sazby daně z příjmu fyzických osob, chceme omezení výše výdajových paušálů u OSVČ tak, aby bylo dosaženo smyslu tohoto institutu tj. zjednodušení výpočtu daně a snížení administrativní náročnosti u OSVČ (nikoliv však neodůvodněné snižování daňového základu), zrušení zastropování zdravotního pojištění apod.

Víme tedy, kde jsou v zákonech schválených Nečasovou vládou Kalouskovy nášlapné miny nakladeny a je třeba je urychleně zneškodnit tak, aby neohrožovaly veřejné finance. Věřím proto, že vláda co nejdříve potřebné legislativní změny předloží do Parlamentu ke schválení.

Václav Votava