Ministr, kterého nakopla blízkost smrti


(30.06.2014)

Magazín Práva | 28.6.2014 | Rubrika: Portrét | Strana: 20 | Autor: Karolina Brožová | Téma: Poslanci - Votava Václav


V kuloárech sociální demokracie mu nikdo neřekne jinak než „zrádce zrádců“, ale ministr vnitra Milan Chovanec (44) se tomu směje a chce příští jaro kandidovat na prvního místopředsedu ČSSD. Změnu v přístupu k životu mu prý přinesla komplikovaná operace, při níž málem zemřel.

Ačkoliv je Chovanec v politice aktivní už od roku 2002, veřejnost ani lidé z jeho přímého okolí často vůbec nevědí, co si o něm myslet.
„Je to záhada. Nevím, kam jej zařadit,“ přiznal Právu politolog Jan Bureš. Podobně rozpačitě hodnotí svého kolegu i řada politiků, se kterými přišel do styku.
„U Chovance jsem vždy vnímal dvě tváře. Na jednu stranu se prezentoval jako člověk vstřícný, který je vždy ochotný jednat i s opozicí, na druhou stranu na jednání zastupitelstva nebo v komisích a dalších orgánech vystupoval výrazně proti opozičním zastupitelům, tedy proti nám,“ postěžoval si europoslanec Jiří Pospíšil, který v Plzni hájil program ODS proti Chovancově koalici ČSSD a KSČM.
Váhání politiků nad hodnocením kolegy je o to zvláštnější, že Chovanec při hovoru působí spíš otevřeně. Neváhá se rozvyprávět i nad velmi osobními zážitky, které mu – jak sám říká – doslova změnily život.

Padá na mě deka

„V Praze se hrozně lže. Asi osmdesát procent času tu jen vyvracíte fámy,“ posteskl si pro Právo. „Jsem ubitý z atmosféry ve Sněmovně. Já jsem citlivý na energie a vždy jsem na ně citlivý byl. Ve Sněmovně je tak negativní energie, že tam na mě padá deka,“ dodal.
V životě bývalého plzeňského hejtmana nastalo v posledních dvou letech několik zlomů. Za loňský rok dokázal zredukovat svou váhu takřka na polovinu. Musel. Po krajských volbách v roce 2012 mu lékař pohrozil, že pokud tak neučiní, hrozí mu s váhou 180 kilogramů do pěti let smrt.
Chovanec se do hubnutí pustil s vervou. Za rok dokázal dietou a cvičením shodit 75 kilogramů.
Kvůli úbytku váhy se však musel letos podrobit plastické operaci a odstranění volné kůže.
Jenže operace se neobešla bez komplikací. Chovanec dostal infekci stafylokokem provázenou vysokými teplotami. Navíc začal krvácet do podkoží a operace se musela zopakovat.
„Za poslední čtyři měsíce jsem třikrát málem umřel. Teď už ten život vidím úplně jinak,“ řekl Právu.
„Pochopíte, že pro život potřebujete tři věci: víru – v Boha, zemi, rodinu, to je jedno v co –, naději, že toho, v co věříte, můžete dosáhnout, a pak potřebujete lásku. Když máte tyhle věci, tak se ráno probudíte a máte v duši klid. Politické boje jsou pak k smíchu,“ dodal.
Zázemí má nadále v Plzni, kde žije jeho manželka Jaroslava s dvanáctiletým synem Janem a devatenáctiletou vyženěnou dcerou Annou.
Rodinu však vidí méně často, než by chtěl. „Má pracovní doba začíná v sedm ráno a končí v deset večer. Ale práce mě baví,“ vysvětluje Chovanec.
Ačkoliv mezi jeho koníčky patří rybolov, k řece se dostane zřídka. Stres z práce si prý vybije leda tak s činkou v posilovně.

Sám voják v poli

I když má Chovanec na ministerstvu vnitra práce dost, další nálož by si rád nabral. Právu přiznal, že příští jaro se bude ucházet o funkci prvního místopředsedy ČSSD. „Vzdám to jen v případě, že by mi předseda Sobotka řekl, že kandidovat nemám. Mluvili jsme spolu o tom, zatím mi to neřekl,“ řekl Právu.
Jenže přesvědčit delegáty asi nebude pro Chovance zrovna jednoduché. Jestli se totiž dosud zapsal do historie české politiky nějakým svým činem, pak svou účastí na slavné povolební schůzce pučistů sociální demokracie s prezidentem Milošem Zemanem v Lánech a následným vyzrazením události médiím.
Není divu, že se teď ministr netěší v partaji zrovna velké důvěře – někteří sobotkovci o něm pochybují, protože byl přece v Lánech, a tábor kolem Michala Haška jej doslova nesnáší, protože vyzrazením schůzky bývalému prvnímu místopředsedovi ČSSD zničil slibnou politickou kariéru.
Spekuluje se, že křeslo prvního místopředsedy by měl Chovanec získat od Sobotky vděkem za to, že jej vyzrazením schůzky udržel ve funkci.
„Tlačí ho tam Slávek Sobotka. Ale nikdo nechápe proč,“ řekl Právu poslanec za ČSSD, který si nepřál být jmenován.
Množí se dohady, že Chovancovým protikandidátem bude na sjezdu v roce 2015 Jeroným Tejc, jehož jméno shodou okolností figurovalo na seznamu pučistů také.
„Každý, kdo bude kandidovat, bude muset vyhodnotit svůj přínos pro sociální demokracii,“ řekl k tomu Právu ministr pro lidská práva Jiří Dienstbier.

S policisty si rozumí

Jestli Chovanec před delegáty sjezdu uspěje, či nikoliv, rozhodne nadcházející rok a jeho práce v čele ministerstva vnitra. Po eskapádách Radka Johna (VV), po nedobré pověsti Jana Kubiceho v sociální demokracii a po interemezzu Martina Peciny je Chovanec pro ČSSD vítanou změnou.
Hned jeho první krok – vyřešení dvojvládí v čele policie – mu navíc vyšel. „Podařilo se nám jmenovat policejního prezidenta, který má obecně u policistů důvěru a sestavuje tým lidí, který se snaží policii stabilizovat,“ pochvaloval si.
Důvěra je navíc tentokrát vzájemná. „Pan ministr má velký zájem o práci policie a i o samotné policisty a problémy jejich profese. To je hrozně důležité pro další společná jednání a rozhodování. Nebere naši práci povrchně a toho si moc vážím,“ řekl Právu policejní prezident Tomáš Tuhý.
Ačkoliv je Chovanec původně plzeňský hejtman a stínový ministr dopravy, do agendy vnitra se prý rychle dostal. „Lidé si pořád vnitro ztotožňují s policií. Ale 70 procent agendy ministerstva tvoří veřejná správa. A to je denní chleba hejtmana. Myslím, že vcelku těm věcem rozumím,“ řekl Právu.

Slova bez skutků

Kromě vypořádání se zaplevelením státní správy nepotřebnými IT systémy hodlá Chovanec finančně stabilizovat policii, prosadit policistům i hasičům vyšší platy, odstartovat činnost Kobry – tedy týmu policie, který se zaměří na daňovou kriminalitu –, zamezit růstu drogové kriminality a načít diskusi o financování dobrovolných hasičů z evropských zdrojů.
Podle bývalého ministra vnitra Ivana Langra (ODS) ale Chovanec zatím víc mluví, než koná. „Moc konkrétní výsledky jsem zatím neviděl. O to víc slov jsme ale slyšeli od něj i jeho podřízených.
Vzhledem k obrovské koncentraci nových lidí ve vedení ministerstva, bez zkušeností s resortem vnitra, v bezpečnostní civilní části, jsem ve velkém očekávání, jak své role zvládnou. Čekám, kdy budou slova naplňována konkrétními skutky,“ řekl Právu.
Langrovi chybí odpověď, proč si kterého náměstka Chovanec vybral. „Pro mě je to překvapující. Pokud jdu do funkce, na kterou jsem se sám dlouhodobě nepřipravoval, potom bych měl vědět, co nevím, a měl bych se obklopit těmi, kteří vědí. Nemám ten pocit, že se to stalo,“ dodal exministr.
Jenže podle životopisů Chovancových náměstků lze říci, že jediným agendou vnitra nepolíbeným vysokým úředníkem je první náměstek Jan Sixta, který sem přišel z pozice náměstka na ministerstvu zemědělství, předtím měl na starosti legislativu na místním rozvoji. S tím však zatím žádné problémy nejsou. „Jeho roli vnímám jako velmi profesionální,“ oponuje Langrovi šéf policie Tuhý.
Další otazníky už visí jen nad angažmá Adriany Krnáčové, která má zkušenosti z vede -ní české pobočky Transparency International.
Chovanec si z kritiky nic nedělá. „Chci odcházet z ministerstva s dobrým pocitem a je mi jedno, jestli to bude mít vliv na nějaký další můj kariérní růst,“ vysvětlil.

Živnostník, bílá vrána v soc. dem.

I když půlka ministrovy rodiny pochází z Rožnova pod Radhoštěm, celý život Chovanec prožil především v západočeské metropoli. Narodil se tu 31. ledna 1970. Jeho otec byl voják z povolání, maminka učila na základní škole.
Po ekonomické škole v Plzni začal studovat strojní vysokou školu. Z té v době sametové revoluce zběhl do banky na pozici řadového úředníka.
V sociální demokracii je Chovanec už 17 let, od roku 1997. „Tehdy jsem byl živnostník, pro sociální demokracii bílá vrána. Spolustraníci mě vyslýchali, proč jdu do ČSSD, a ne do ODS,“ směje se zpětně.
Jenže jak dodává, na výběr mezi stranami prakticky neměl. V sociální demokracii byl totiž dříve jeho otec i dědeček, také pro Chovance to byla logická volba.
Politickou kariéru však současný ministr rozjel až v roce 2002, kdy se stal plzeňským zastupitelem. Když se jeho stranická souputnice Milada Emmerová stala v roce 2008 hejtmankou, vzala si ho na radnici jako svého prvního náměstka pro ekonomiku.
„Už od začátku platilo stranické usnesení, že pokud bych odcházela jinam, bude Chovanec můj nástupce v čele kraje,“ řekla Právu Emmerová. A to se také stalo.
Když se v roce 2010 stala poslankyní, rezignovala na funkci v kraji a křeslo mu přenechala. Ve funkci se Chovanec udržel i po krajských volbách v roce 2012, ačkoliv sociální demokracii na Plzeňsku porazila ODS, která tu vyhrála jako v jediném kraji v zemi. Chovanec však vytvořil koalici s komunisty a postavil se do jejího čela. „Já jsem vždycky, i tehdy, kdy nebyl známý, říkal, že je to jeden z nej talentovanějších politiků, které máme,“ chválí Chovance plzeňský poslanec ČSSD Václav Votava.
O pár měsíců později se stal Chovanec na ostravském sjezdu ČSSD místopředsedou. Dalších pár měsíců nato už byl také krajským lídrem do Poslanecké sněmovny. Nově získaný mandát mu pak v lednu otevřel i cestu na post ministra vnitra. *