Nad novým státním rozpočtem


(09.10.2014)

Tento týden začne v Poslanecké Sněmovně legislativní proces, na jehož konci bude mít Česká republika schválený státní rozpočet na rok 2015. Jsem přesvědčen, že vláda tentokrát předkládá velmi dobře propracovaný nejdůležitější zákon, který vyváženě propojuje prvky směřující k ozdravení veřejných financí s opatřeními, napravujícími celkové ekonomické a sociální prostředí České republiky.

Pokud chceme skutečně pochopit, čím se liší předkládaný rozpočet na rok 2015 od rozpočtů let minulých, musíme se na chvíli vrátit k původním rámcům rozpočtového výhledu na rok 2015. Tento rámec byl součástí rozpočtu na rok 2014. Právě porovnání těchto dvou návrhů plasticky ukazuje zásadní kvalitativní změny v přístupu k rozpočtové politice mezi současnou a předchozí vládní koalicí.

Především je třeba říci, že rozpočtový výhled na příští rok původně pracoval s příjmy 1 002,3 mld. Kč, s výdaji 1122,3 mld. Kč a deficitem 120 mld. Kč. Je tedy na první pohled zřejmé, že mezi touto představou a současným návrhem došlo k výraznému posunu k lepšímu. Samozřejmě, byl standardně aktualizován vývoj příjmů i výdajů podle aktuálního vývoje plnění rozpočtu v letošním roce a také podle nové predikce vývoje ekonomiky pro rok 2015. Menší schodek rozpočtu umožnil nejen zlepšený stav naší ekonomiky a zodpovědnější výběr daní než u předchozích vlád, ale též realizace systémových změn vyplývajících z programového prohlášení vlády. Ostatně nejsem si vědom, že by se v kapitolách posledních sedmi rozpočtů objevoval tak výrazný podíl investic podporujících ekonomický růst.

Pro tvorbu státního rozpočtu na další roky bude mít pozitivní vliv také zrušení zákonů souvisejících se zavedením tzv. jednotného inkasního místa. Zákon týkající se zavedení jednotného inkasního místa byl jednou z rozpočtových léček, nastražených předchozí vládní koalicí. Svým protizaměstnaneckým zaměřením deformoval daňový systém České republiky. Jeho uvedení do života by znamenalo výrazný nárůst daňového zatížení s evidentním tlakem na pokles čistých mezd a s jasně odvozenými dopady do státního rozpočtu. Přestože tyto návrhy protlačila bývalá vláda již v roce 2011, v platnosti měly vstoupit až od ledna 2015, takže účet by za ně platil až někdo jiný. Jen v příštím roce by veřejné finance kvůli nim ztratily přes 20 mld. Kč. I díky zrušení této Kalouskovy „nášlapné miny“ se v příštím roce daně zvedat nebudou.

Posílení příjmové a následně i výdajové stránky návrhu rozpočtu je určitě jednou z nejlepších zpráv, které můžeme našim občanům přinést. Úlevu pro platby bude znamenat předpokládané snížení DPH na léky, knihy a dětskou výživu. Menší daňová zátěž pomůže zdravotním pojišťovnám alokovat více peněz na zdravotní péči. Po letech restrikcí můžeme vrátit policistům a hasičům alespoň část toho, oč je obraly předchozí vlády a přispět nejen jim, ale třeba i záchranářům na vybavení potřebnou technikou. Hodně se zapomínalo na platy ve veřejné sféře, které byly předchozími vládami výrazně zatlačeny do reálného poklesu. V tom nešlo dále pokračovat a bude nutno platy posilovat. Velmi dobrá situace v plnění letošního rozpočtu dokonce umožní zvýšit platy již od letošního listopadu. Pomůžeme tak nejen policistům, hasičům, ale i učitelům či lidem ve zdravotnictví a v sociálních službách.

Programové záměry vlády se však neprojevují jen v podpoře soukromé spotřeby. Abychom podpořili ekonomický růst, zvyšujeme příspěvky na dopravní infrastrukturu a prostřednictvím změny v rozpočtovém určení daní posilujeme místní rozpočty. Takto dostaneme veřejné prostředky zpátky k lidem – ať už v podobě nových školek, základních škol či nových komunikací

Za zásadní změnu, která nastala oproti předchozím rozpočtovým výhledům, považuji výrazný nárůst vlastních příjmů - o téměř 27,5 mld. Kč. Přesně tím, navzdory omílaným klišé oponentů, se lišíme od dluhové politiky takzvaných vlád rozpočtové odpovědnosti. Už v prvním roce fungování vlády se nám podařilo nahradit růst deficitu růstem příjmů. Na příjmové straně rozpočtu došlo vedle zlepšení výběru daní, i k výraznější aktivizaci příjmů ze státních podniků a z firem se státní účastí. To je změna, která bude mít pozitivně synergický efekt i pro sestavování rozpočtů pro další léta. Na druhou stranu je třeba přiznat, že strukturální dědictví tvorby rozpočtu z předchozích let vlády pravice přetrvává. Koneckonců nedá se předpokládat, že jej v naší rozpočtové realitě odstraníme jednoduše.