Platy politiků: poslanci napínají


(14.11.2014)

Právo | 14.11.2014 | Rubrika: Zpravodajství | Strana: 2 | Autor: Naďa Adamičková Marie Königová |


Poslanci napínají sami sebe i veřejnost, pokud jde o platy politiků od Nového roku.
Bude to proti letošnímu roku o jedno procento víc, jak navrhla vláda, nebo o 3,5 procenta, jak připustil tento týden po koaliční radě premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD)? Nebo dokonce o 26 procent víc, což by nastalo v případě, že se parlament do konce tohoto roku neshodne na žádné z předchozích variant?
Poslanci se k tomuto ožehavému tématu sejdou opět dnes. Před týdnem jednání přerušili po zmatku, který způsobila ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová (ČSSD), když pozdě požádala o zkrácení lhůty na projednání vládního návrhu. Opozice toho využila a prosadila ukončení schůze.
Podle Sobotky tím dala najevo, že vlastně o žádné řešení nestojí a chce si prosadit rozmrazení platů o nepřijatelných 26 procent. Připustil ale, že totéž si přejí i poslanci v jiných stranách, včetně ČSSD.
František Laudát (TOP 09 a STAN) včera po jednání rozpočtového výboru uvedl, že dnes navrhne další přerušení tohoto bodu až do úterý.

Vypnuli autopilota

Poslanci výboru se včera shodli, že situace, kdy si sami musejí rozhodovat o svých platech, je pro ně nedůstojná. Proto by se podle nich měl vrátit stav, kdy bude fungovat princip automatické úpravy platů politiků koeficientem podle průměrné mzdy v nepodnikatelské sféře, který byl opuštěn před deseti lety.
Jak podotkl Adolf Beznoska (ODS), parlament tehdy „vypnul autopilota“ a nyní si neví rady. „Je nyní na nás, abychom ho opět zapnuli,“ prohlásil.
Podle šéfa výboru Václava Votavy (ČSSD) jsou poslanci ve střetu zájmů. V jiných evropských státech o odměnách politiků rozhodují například nezávislé komise. „Je traumatizující se pořád bavit o platech ústavních činitelů. Řada poslanců se bojí k věci vyjádřit s ohledem na média,“ připomněl citlivost tématu vlastních platů.

Soudci v nejistotě

Podle něho je věc ještě složitější tím, že ve stejném zákoně je obsažena také úprava platů soudců. Těm v případě, že se parlament nedohodne, hrozí, že nebude vůbec možnost, jak jim platy po Novém roce stanovit. Ústavní soud totiž letos od ledna 2015 zrušil platovou základnu, ze které se jejich odměny vypočítávaly.
To potvrdil také náměstek ministryně práce Petr Šimerka: „Pokud se zákon nepřijme, pak ostatní představitelé budou mít platy skokově zvýšené, ale u soudců to tak není. Právní předpis, podle kterého budou odměňováni, nebude a muselo by se jít na náhradní řešení,“ prohlásil.
Ten počítá s růstem platové základny o jedno procento, tedy o 517 Kč. V následujících čtyřech letech by činila 52 248 korun. Kdyby Sněmovna přistoupila na Sobotkův návrh, aby vzrostla o 3,5 procenta, pak by základem pro výpočet platů ústavních činitelů byla částka 53 541,58 Kč.
Pokud by ale parlament žádný zákon nyní neschválil, pak by základna vzrostla na 65 103,50 Kč. To by zvýšilo náklady státu na 118,6 miliónu korun.
Ve hře je také novela platového zákona, kterou předložil Radek Vondráček (ANO) jako záložní plán, pokud by Sněmovna o platech do konce roku nerozhodla. Někteří poslanci připouštějí, že se oba návrhy spojí.
Vondráček řeší platy soudců a také státních zástupců, kteří mají nárok na 90 procent soudcovských příjmů. Nyní je platová základna soudců 64 496 Kč, nově by vzrostla na 71 022 Kč.