Prokazování původu majetku? Určitě ano, ale...


(08.01.2015)

Právo | 8.1.2015 | Rubrika: Publicistika | Strana: 7 | Autor: Václav Votava


Ministerstvo financí představilo koncept zákona o prokazování původu majetku, který by měl nabýt účinnosti 1. ledna 2016. Půjde o jeden z nejdůležitějších zákonů vládní koalice a společně s připravovaným zákonem o elektronické kontrole tržeb bude také tvořit jeden z nejvýznamnějších pilířů programového prohlášení vlády. Je to i priorita sociální demokracie.
Historie legislativních pokusů zavést majetková přiznání v ČR je dlouhá a poučná. Málokdo si například dnes vzpomene, že systém přiznávání byl již v minulosti v našem právním řádu kodifikován. Ať to byla novela zákona o správě daní a poplatků z roku 1992 s povinností podat přiznání k majetku nad jeden milión Kč, jejíž účinnost byla několikrát odsunována a v roce 1994 Klausovou vládou zrušena.
Podobně byly zamítnuty i návrhy menšinové vlády ČSSD z roku 1999 či 2001. Propracovaný byl také návrh sociální demokracie z roku 2003, předložený ministerstvem financí do připomínkového řízení. Podle něj se na základě majetkových přiznání měla prokazovat legálnost nabytí celého majetku, a to dokonce s přesahem do doby deset let před nabytím účinnosti zákona. Pro odpor koaličních stran (KDU-ČSL a US-DEU) byl nakonec opuštěn.
Návrh konceptu, prezentovaný nyní ministerstvem financí, se výrazným způsobem odlišuje od předchozích návrhů. Ze dvou možných cest přístupu, tj. soudní cesty a daňové cesty, se ministerstvo rozhodlo pro tu druhou.
Místo konfiskace majetku, který by pocházel buď přímo, či nepřímo z nelegálních, a tedy i nezdaněných příjmů, zákon počítá se zdaněním těchto neprokázaných příjmů včetně sankce.
Neznamená to, že povinnost prokazovat své příjmy budou mít všichni poplatníci, pouze ti, u kterých správce daně zjistí významný rozdíl mezi jměním poplatníka a příjmy vykázanými v jeho daňových přiznáních. Hovoří se o rozdílu vyšším než 10 miliónů korun. Pokud poplatník nebude schopen prokázat své příjmy, budou zdaněny a penále může dosáhnout až 100 procent vyměřené daně. Případný trestněprávní postih tím nebude dotčen.
A to se již dostávám k tomu „ALE“ v titulku. Podle mého názoru musí být výrazně posílena stránka odměňování, odbornosti a morální kvality správce daně. Neboť kdo vyloučí nejrůznější ataky a svody dotčených daňových poplatníků?
Zvolený způsob prokazování původu majetku je poměrně náročným mechanismem, a to jak pro poplatníka, který nese důkazní břemeno, tak pro správce daně. Proto je naprosto nezbytné, aby tento proces byl v maximální možné míře detailněji definován, popsán a legislativně upraven. Jde o to, aby byl v co největší míře odstraněn subjektivní vliv v posuzování a rozhodování správce daně.
Tento přístup bude klást nároky na finanční správu ve vyhledávací činnosti zaměřené na subjekty, které jsou vlastníky majetku, a přitom nejsou a v řadě případů ani nebyly poplatníky daně z příjmů.
Prezentovaným účelem návrhu zákona je posouzení správnosti daňového přiznání k dani z příjmů. Nicméně považuji za nezbytné vyjasnit, zdokumentovat a upřesnit přesahy tohoto zákona do jiných daňových okruhů, jako například daně z přidané hodnoty nebo i sociálního a zdravotního pojištění.
Těchto otázek bude jistě více a je třeba je v legislativním procesu prodiskutovat a případně i do zákona zapracovat. Přesto si myslím, že zákon směřuje správným směrem. A už vůbec si nemyslím, že dělá z každého člověka podezřelého a že každý bude prověřován státem, jak často odpůrci argumentují. Podobná pravomoc správců daně existuje ve většině evropských států.

Myslím si, že zákon směřuje správným směrem