Poslanecký den v Plzni


(29.05.2007)



Účastnili se:
poslanci Ing. Václav Votava, Ing. Václav Grüner, Jan Látka a Václav Šlajs, předseda kontrolního výboru PK Jaroslav Bauer a předseda MěVV ČSSD Plzeň-město Martin Zrzavecký

Požární stanice Košutka

O bezpečnost občanů třetího největšího kraje - Plzeňského se stará v 16 stanicích profesionálních hasičů 642 příslušníků hasičského záchranného sboru, z toho 452 v zásahových jednotkách. I to se, mimo jiné dověděli poslanci při své návštěvě požární stanice na Košutce od krajského ředitele HZS plk. Ing. Františka Pavlase. Profesionální hasiči zasahovali vloni při 7389 mimořádných událostech, z čehož požárů je v poměru k celkovému počtu čím dál méně. Těžiště práce se přesunuje k likvidaci následků dopravních nehod, čerpání vody při zátopách, záchranu zraněných z těžko dostupných míst a vůbec k ochraně obyvatelstva. Pomoc hasičů však bývá i zneužívaná � markantní je to například u likvidace včelích rojů a vosích hnízd nebo při odstraňování rampouchů. Tyto práce u specializovaných firem stojí peníze a tak lidé raději volají hasiče z důvodu "akutního ohrožení". Zneužití se dá někdy těžko dokázat.
V diskusi s poslanci se ředitel Pavlas stavěl zdrženlivě k unáhlené změně služebního zákona, soudí, že je třeba mu dát nějaký čas, aby si mohl �sednout�, aby se zjistilo, co je dobré a co ne. Po besedě si poslanci prohlédli vybavení této nejmodernější stanice v PK, včetně výcvikového polygonu.






Záchranná služba Plzeňského kraje

Záchranná služba má své sídlo v nevyhovující budově pronajaté od FN. Z toho důvodu není možné provést rekonstrukci. Záchranka už si ale zažádala o bezúplatný převod. To ale není jediné, co trápí jejího ředitele Ing. Ivo Radu. Ačkoliv záchranná služba je součástí IZS a stát ji zaručuje, jejím zřizovatelem je kraj, který ji také z větší části financuje. Zatímco platby od pojišťoven za výkony se po léta téměř nezvedají, dotace od kraje narůstají. Podíl za loňský rok je 30 % pojišťovny, 70 % zřizovatel. Záchranka také eviduje pohledávky za cizinci, které činí 600 tisíc Kč.
Služba zaměstnává 373 zaměstnanců, z toho 45 lékařů. Dalších 40 lékařů jsou externisti. Nedostatek lékařů s potřebným vzděláním je rok do roku větší problém.
Na dotaz poslance Látky, zda se ředitel neobává, že po převedení dispečinku z Klatov a Domažlice do Plzně budou sanitky bloudit, odpověděl, že dnes není vůbec problém najít místo zásahu v obci nebo na silnici kdekoliv v kraji, problém je s lokalizací zraněného ve volném prostoru v lese nebo na louce. Poslanec Votava chtěl zase vědět, zda jsou sanitky vybaveny GPS. Odpověď byla ne, protože se zatím hledá typ DPS, který by byl vhodný. Ze stejného důvodu je zatím nemá záchranka v žádném kraji.
Po úvodní besedě si poslanci prohlédli špičkově vybavené sanitky a také dispečink.






Divadlo J. K. Tyla

Doslova od sklepa po půdu si poslanci prohlédli divadlo J. K. Tyla. nahlédli do fundusu divadla ve sklepě, prohlédli si orchestřiště, mechanismus, který ovládá zvedání podlahy jeviště, kabiny osvětlovačů i zvukařů, šatny a zkušebny, prostě všechny prostory, kam se běžný návštěvník nedostane.
Divadlo má jako jedno z mála v ČR 4 stálé soubory - operu, činohru, balet, muzikál a operetu. Ročně uvede 40 - 45 inscenací ročně, které navštíví 200 000 diváků.
Při setkání se ředitelem se MgA. Jan Burian pochlubil nejen tím, co se podařilo, ale hovořil i o dlouhodobém problému divadla, kterým je stav Komorního divadla. Životnost jeho budovy je u konce, nevyhovuje snad v žádném ohledu a jediným řešením je výstavba nového. Zřizovatelem divadla je město Plzeň a uvažovaná částka kolem 500 mil. Kč je značným zásahem do rozpočtu. O výstavbě se jedná již roky, existují čtyři studie, v poslední době se uvažuje o budově, která by vzhledem k nákladům byla multifunkční a žila celý den, nejen večer. Měla by zde být městská knihovna, galerie, infocentrum, baletní škola a další.






Přijetí u primátora města Plzně Ing. Pavla Rödla

Hlavními tématy diskutovanými při přijetí byly připravovaný zákon o rozpočtovém určení daní a hlavní investice města, které ho čekají. Bolavým místem je samozřejmě dopravní situace. Potřeby v této oblasti odhadl primátor na 20 miliard korun. Všechny komunikace ale nejsou v majetku města. Uvažuje se také o výstavbě nového stadionu buď v prostoru bývalé skládky Sulkov nebo na Borských polích a také o stavbě výše zmíněného divadla. Soukromý investor pak plánuje v Plzni postavit aquapark a vedle něho umělou sjezdovku. Obě zařízení by byla propojena po energetické stránce by využívala principu tepelného čerpadla.