Proč hazard unikl vyšší dani


(29.12.2020)

Lidové noviny / rubrika Ekonomika

V Česku se v příštím roce mění řada daní. Ne však ty z hazardních her. Může za to paradoxní situace při hlasování zákonodárců

krátce před Vánocemi.

PRAHA Pouze 11 z 39 hlasujících poslanců hnutí ANO zvedlo ruku pro návrh svého předsedy a premiéra Andreje Babiše, návrh poslance ČSSD Václava Votavy nepodpořil jediný sociální demokrat, návrh Pavla Bělobrádka z KDU-ČSL nikdo z lidovců. Takto překvapivě dopadlo v rámci projednávání daňového balíčku při nočním hlasovacím maratonu z 19. na 20. listopadu rozhodování o třech možných variantách zvýšení daně z hazardu.
Při jednotlivých hlasováních v celkovém součtu zhruba stovky poslanců získaly návrhy pouze čtyři až 11 hlasů a celé téma většího zdanění hazardu spadlo pod stůl. A tak to zůstalo i po nedávném projednávání daňového balíčku v Senátu a před Vánocemi nakonec i znovu ve sněmovně.

Úspěšná kampaň?

Variant bylo původně několik. Zdanit hazardní hry jen mírně, ale plošně (Votava s kolegou Romanem Onderkou), nebo některé trochu víc (Babiš), případně mnohem víc (Bělobrádek). Zákonodárci tak měli k dispozici široké spektrum možností, nevyužili ani jednu. A nahráli tak spekulacím, že se nechali ovlivnit silnou hazardní lobby, která už týdny před hlasováním podrobila chystané zvýšení daně tvrdé kritice.
Podle tvrzení předkladatelů těchto tří variant mohly vyšší daně z hazardu přinést do státního rozpočtu 200 milionů až více než miliardu korun. V porovnání se sto miliardami, o něž ochudí erární kasu celý daňový balíček – zejména kvůli zrušení superhrubé mzdy –, by šlo jen o malou pomoc. Ale i ta se počítá.

Pro Babiše jen třetina ANO

Kuriózně vypadá výsledek i při podrobnějším zkoumání hlasování. Ve sněmovně oné noci daňového balíčku byla kvůli covidu polovina poslanců, polovina z každé partaje, a ke schválení stačil tedy i nižší počet hlasů.
Návrh poslanců ČSSD Votavy a Onderky (chtěli zvýšit sazby u všech druhů hazardu z 23 na 25 procent, u automatů a loterií ponechat sazbu 35 procent) nepodpořil žádný ze sedmi přítomných sociálních demokratů. Jediní, kdo variantu ze stovky hlasujících podpořili, byli Piráti. Ruku zvedlo všech jejich 11 přítomných poslanců.
Babišův návrh (ponechat sazbu 35 procent u automatů a loterií a u ostatních nárůst z 23 na 25 a 30 procent) podpořilo ze sta hlasujících také jen 11 zákonodárců, a to z vládního hnutí ANO. Dalších 28 přítomných Babišových příznivců se hlasování zdrželo.
Pro Bělobrádkovu variantu razantního zvýšení sazby u loterií z 35 na 55 procent hlasovalo z 97 přítomných jen devět poslanců, žádný lidovec, ale sedm členů ANO a po jednom z ČSSD a KSČM. Druhý Bělobrádkův návrh na zvýšení sazby u živých her (ruleta, poker atp.) o dva procentní body na 25 procent podpořili už jen čtyři zástupci hnutí ANO.
„Žádný návrh nezískal většinu,“ reagoval Bělobrádek lakonicky na dotaz LN, co bylo příčinou tak chabé podpory. Premiér Babiš byl o něco sdílnější. „Zajímavé je, že Piráti to neřeší. Že nechtějí zdanit hazard. Každopádně když jsem ještě i jako ministr financí něco navrhl, tak všechny tradiční demokratické strany byly proti. Proč, to si můžete domyslet. A proč neprošly ostatní dva návrhy, já nevím. Já jsem dal návrh, který si myslím je korektní, a to, že zisky těchhle společností se dramaticky navyšují, je jasné,“ řekl LN Babiš.
S nárůstem zisků firem z hazardního byznysu to ale ve skutečnosti tak jasné není. Aspoň v případě největší z nich – Sazky. V roce 2019 vydělala v Česku rekordních 1,6 miliardy korun. Už letos od ledna (2020) ale stát dramaticky zvýšil daň z loterií. V tomto roce tedy loterijní firmy platí z rozdílu vybraných sázek a vyplacených výher daň 35 procent místo loňských 23 procent. Konkrétně pro Sazku, jejíž Sportka má u nás dominantní podíl, to znamená kromě určitého vlivu koronakrize citelný pokles zisku, patrně až o několik set milionů korun.
Stejně tak není pravda, že Piráti nechtějí zdanit hazard. Všech 11 pirátských poslanců, kteří oné noci byli přítomni ve sněmovně, zvedlo ruku pro návrh sociálních demokratů.

Chabé zdůvodnění

Nelze vyloučit, že jedním z argumentů, které mohly vést poslance k tak chabé podpoře všech návrhů, může být mail, který jim před hlasováním rozeslal ředitel Institutu pro regulaci hazardních her Jan Řehola. Šéf instituce, která zastupuje přední provozovatele her u nás, se pozastavil nad chabým odůvodněním Votavova a Babišova návrhu – jejich důvodová zpráva má jen čtyři, respektive šest řádků.
Bělobrádek nabídl detailní analýzu, ale daň z loterií, kterou požadoval od příštího roku výrazně zvýšit, velkým skokem vzrostla už od letošního ledna. Před koncem letošního roku přitom není úplně zřejmé, jaký dopad na příjem státní kasy dosavadní sazba má. Za posledních sedm let stát zvyšoval hazardní daň pětkrát, ale daňové inkaso státu a obcí přitom spíš klesá.
„Každý z těch tří návrhů měl své obrovské nevýhody. Chci věřit, že u poslanců zafungoval selský rozum. Témata, jako je zdanění hazardu, vyžadují důkladnou analýzu a ne k nim přistupovat stylem lidové tvořivosti,“ vyjádřil se Řehola pro LN.

Každý z těch tří návrhů měl své obrovské nevýhody. Chci věřit, že u poslanců zafungoval selský rozum. JAN ŘEHOLA ředitel Institutu pro regulaci hazardních her