Digitální daň je u ledu. Česko čeká, na čem se dohodne EU


(05.02.2021)

Hospodářské noviny  /  Rubrika: Podniky a trhy

Evropská unie opět oživuje plán na zdanění velkých internetových společností, jako jsou Google, Facebook či Amazon. Výrazně se tak snižuje šance, že by takzvanou digitální daň zavedlo Česko samostatně. „Je jasné, že u nás tyto americké firmy daně neplatí, ale bojovat s nimi samostatně je nesmysl,“ říká poslanec za hnutí ANO a majitel výrobce autodílů Brano Pavel Juříček.
Pokud by stejnou digitální daň zavedly všechny evropské státy, českým vývozcům by hrozilo podstatně menší riziko, že na ně Spojené státy uvalí odvetná cla. Příprava celoevropského řešení je ale teprve na začátku. Není tedy zatím jasné, jak vysoká by byla sazba ani na jaké podniky by dopadla. Evropská komise v lednu zahájila takzvanou veřejnou konzultaci, během níž se až do poloviny dubna mohou k nápadu vyjádřit například podnikatelské svazy či další organizace.
Protože jde o daňovou změnu, musí s ní souhlasit všechny členské státy EU. To může být problém, v minulosti se už několikrát stalo, že některý ze států dohodu zablokoval. Jde například o Irsko, kde má řada velkých technologických firem kvůli nízkým daním své evropské sídlo.
Společnosti jako Amazon, Apple, Google nebo Facebook dosahují v řadě zemí velkých zisků, ale téměř žádné daně zde neplatí. Důvodem je, že zde nemají žádné nebo mají jen minimální fyzické zastoupení. Vzhledem k povaze svého podnikání ho ani nepotřebují. Všechny příjmy z reklamy či prodeje dat o uživatelích pak daní v zemích, jako je Irsko, kde si s tamní vládou firma dohodne velmi nízkou sazbu. Výhodné je to také pro Irsko, protože celkově může vybrat víc, než kdyby společnost měla vyšší sazbu, ale danila by jen zisky z prodejů na tamním trhu.

Kolik odvádí Google?

Že technologické firmy odvádějí na daních v jednotlivých zemích často jen minimální částky, ukazuje i příklad z Česka. Zatímco tuzemský vyhledávač Seznam.cz zaplatil v roce 2019 na dani z příjmů 251 milionů korun, americký gigant Google ve stejném roce v Česku odvedl pouze 9,6 milionu. To příliš neodpovídá současnému postavení obou společností mezi vyhledavači. Podíl společnosti Seznam.cz na domácím trhu s vyhledávacími službami se aktuálně odhaduje asi na 25 procent. Jeho americký konkurent pak ovládá přibližně tři čtvrtiny trhu.
Francie či Rakousko už nechtěly na celoevropské řešení čekat a zavedly vlastní digitální daň. Stejnou cestou se rozhodlo jít předloni na podzim také Česko. Zákon, který připravila ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), počítal s tím, že by se sedmiprocentní daň vztahovala na internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,5 miliardy korun), které budou mít v Česku obrat alespoň 100 milionů korun ročně. Daň by firmy platily z příjmů, které v Česku získají prodejem reklamní kampaně nebo za poskytnutí dat o svých uživatelích.

Obavy z odvety

Návrh téměř okamžitě kritizovaly firmy, které z Česka vyvážejí do Spojených států. Exportéři se obávali, že vysoké zdanění amerických technologických firem vyvolá odvetu tehdejšího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by na tuzemské zboží uvalil cla. Před zavedením digitální daně loni v únoru Česko dokonce varoval také americký velvyslanec Stephen King.
Nejhlasitějším kritikem chystaného zákona byl tehdy zakladatel společnosti Linet Zbyněk Frolík. „Rizika odvetných cel, která jsme zmiňovali v souvislosti s administrativou Trumpa, už dnes nejsou tak velká,“ míní spolumajitel výrobce nemocničních lůžek. To dokazuje případ Francie, která digitální daň začala vybírat v lednu. Americká vláda však předchozí plány na zavedení cel na parfémy, víno a další francouzské produkty zrušila. Washington však zároveň uvedl, že připravuje širší koordinovanou akci. V souvislosti se zavedením digitální daně nyní kromě Francie vyšetřuje dalších deset zemí.
Česko by podle Frolíka mělo přesto počkat na celoevropské řešení. Odveta ze strany by prý nemusela mít podobu cel, ale i tak by český průmysl poškodila. Americká vláda by například u veřejných zakázek mohla dát přednost dodavatelům z jiných zemí, což by dopadlo třeba na tuzemské zbrojaře. „V předloňském roce směřovala do USA více než pětina celosvětového vývozu civilních zbraní z Česka. V případě obrněných vozidel a válečných zbraní jde do USA dokonce 56 procent vývozu,“ uvádí mluvčí Hospodářské komory Miroslav Diro. Na americký trh vyvážejí také výrobci motorů do letadel či mikroskopů. Zavedení daně by se však mohlo dotknout i tuzemských firem, které internetovým společnostem platí třeba za inzerci. Zástupci Googlu či Applu už loni prohlásili, že novou daň promítnou do cen svých služeb.
Schillerová nakonec alespoň částečně ustoupila a prosazuje nyní pětiprocentní sazbu digitální daně. „Na záměru na zavedení digitální daně se nic nemění,“ tvrdí mluvčí ministerstva Anna Vasko. Ministerstvo dokonce počítá, že letos díky dani získá do rozpočtu 2,5 miliardy korun. Zákon se však ve sněmovně „zasekl“ – poslanci se jím naposledy zabývali loni v září. Je tak velmi pravděpodobné, že ho do podzimních voleb sněmovna nestihne projednat. „S jeho možným schválením to vidím problematicky,“ říká poslanec Václav Votava (ČSSD).

251 mil. Kč zaplatil v Česku v roce 2019 na dani z příjmů tuzemský internetový vyhledavač Seznam.cz.

9,6 mil. Kč odvedla ve stejném období do rozpočtu na dani z příjmů americká společnost Google.

Je jasné, že u nás americké technologické firmy daně neplatí, ale bojovat s nimi samostatně je nesmysl. Pavel Juříček podnikatel a poslanec za ANO