Zajišťovacích příkazů přibylo, vymáhaná částka ale klesá


(24.06.2021)

Hospodářské noviny  / Rubrika: Události

Daně

Sestupný trend, během něhož od roku 2015 ubývalo vydaných zajišťovacích příkazů, se loni otočil. Nástroj finanční správy, který umožňuje úředníkům zabavit firmě kvůli dlužné dani všechny prostředky, ale v řadě případů ji zároveň okamžitě zničit, kritizovali podnikatelé i opoziční politici. Na soudech dodnes leží nebo se chystají desítky žalob o náhradu způsobené škody.
„Některé firmy byly v minulosti zlikvidovány a dopad to mělo i na životy podnikatelů. Situace se v posledních letech zlepšila. Řekli jsme si proto, že ji budeme pravidelně vyhodnocovat,“ upozornil poslanec Václav Votava (ČSSD), na jehož popud se ve středu situací zabýval sněmovní rozpočtový výbor. Uvedl také, že příkazy mají být pro finanční správu až krajním prostředkem a nesmí být likvidační.
Berní úřady vydaly loni 1007 příkazů, o rok dříve 765. Nejvyšší byly počty v době, kdy byl ministrem financí současný premiér Andrej Babiš (ANO), v roce 2015 vydaly úřady 1605 zajišťovacích příkazů. Po velké vlně kritiky a řadě zveřejněných případů o zlikvidovaných firmách počty začaly postupně klesat.
Jak klesaly počty příkazů, snižovala se i vymáhaná a vybraná částka. Loni úřady použily příkazy k vymáhání 520 milionů korun, státu to přineslo 348 milionů.
Případů, které vedly k likvidaci firem, berní správa lituje, jak uvedl zástupce generální ředitelky Generálního finančního ředitelství Jan Ronovský. „Rozhodně není smyslem dospět k takovýmto tragickým případům,“ řekl členům výboru.
Odkázal tím na období, kdy finance vedl Babiš a desítky firem skončily ze dne na den. Mnohým z nich dal následně soud za pravdu a zajišťovací příkaz označil za neoprávněný.
Jednou z nich byla opavská firma FAU, která obchodovala s minerálními oleji. V roce 2017 zkrachovala poté, co berní úřad vydal zajišťovací příkazy kvůli údajné nevybrané dani ve výši 200 milionů korun. Podle advokáta firmy Alfréda Šrámka ale vznikla škoda přes miliardu korun. „Máme několik žalob u soudů, nic se ale nerozhoduje. Trvá to už tři a půl roku,“ řekl Šrámek pro HN. Zároveň uvedl, že z vlastní praxe vidí nárůst zajišťovacích příkazů vydaných v posledních měsících.
Ronovský upozornil, že soudy zatím žádné firmě náhradu škody nepřiznaly. Podle něj od roku 2010 podniky vznesly 26 požadavků na náhrady škody kvůli neoprávněně vydanému zajištění majetku. „Jedenáct případů už soudy rozhodly, ani jeden ale neodsoudil ministerstvo financí k náhradě škody. Patnáct případů je dále v řízení,“ popsal.
Neznamená to ale, že by častým využíváním nástroje nevznikla škoda. Stát už musel firmám zaplatit úroky za neoprávněně zadržované peníze, o kterých úředníci tvrdili, že je to nezaplacená daň. Celkem šlo ze státních peněz k zajištěným společnostem 137 milionů korun.
Přestože loni počet vydaných příkazů opět vzrostl, podle Ronovského je doba jejich nadužívání pryč. Uvedl, že zajišťovací příkaz loni postihl méně než pět setin procenta plátců daně z přidané hodnoty. „V roce 2018 vydal Nejvyšší správní soud zásadní rozsudky, podle nichž finanční správa upravila své postupy,“ popsal.
Finanční správa říká, že za loňským nárůstem je změna taktiky podvodných řetězců firem. „V roce 2019 figurovaly v podvodném řetězci v průměru tři daňové subjekty, ale v roce 2020 jich bylo v průměru již pět,“ uvedla mluvčí finanční správy Zuzana Mašatová. Ze stejného důvodu podle ní klesá průměrná výše zajištěné částky.
Podle Votavy je ale důležitější, jak se při jejich vydávání berní úředníci chovají. „Pokud to porovnáte se situací kolem roku 2015, tak se situace zlepšila. Spíše záleží na tom, jak se úředníci chovají k firmám, zdali je příkaz oprávněný a zda nemá likvidační charakter,“ řekl poslanec.

1007 příkazů ? na zajištění majetku firmy vystavily v loňském roce finanční úřady kvůli nezaplacené dani. O rok dříve to bylo 765.